velikými penězmi dobyl kněžství t. 1, 418; plaťme jakž mohúc pokáním i statky dobrými Štít. uč. 34ᵃ; někteří by rádi zaplatili, by měli čím t. 34ᵇ; abychom tiem jemu poplatili t.; máme oplatiti sě milostí milosti jeho ŠtítV. 209, aby vdova tiem se jako oplatila svému otci a mateři t. 51ᵃ, zlým za zlé sě neoplatil HusE. 1, 164; odplatiti se komu čím Us.; (lidé) nahradie-li to (učiňené protivenstvie) ochotenstvím, štědrostí Štít. uč. 89ᵃ; odměniti se komu čím Us.
281. Instrumentál látky.
Instrumentálem tímto znamená se látka (hmotná i nehmotná, abstraktní), kterou některý předmět je vnitřně naplněn, napuštěn – nebo na povrchu svém obložen, ozdoben nebo poskvrněn – nebo kterou předmět oplýváním, páchnutím atp. ze sebe vydává.
Na př.: tukem a tučnostiú naplň sě ŽWittb. 62, 6, řěka napilňena jest vodami t. 64, 10, naplni blýskotami duši tvú Koř. 158ᵃ, těmi hady jest nynie země naplněna HusE. 1, 231, čímž naplníš nový hrnček, tiem ť rád zapáchá ŠtítV. 56, andělé hlasy nebeskými povětřie naplňováchu ML. 25ᵃ, vezměte naplňenie duchem svátým Štít. uč. 62ᵃ; kněžími jest pln svět HusE. 2, 323, košík šafránem plný Pass. (Bartoš); duchovními věcmi sě zaneprázdníš HusE. 2, 136, aby (srdce) nebylo zlú milostí zanepráždňeno Hug. 168, (lidé) nálezky lidskými sě zaneprázdnie t. 272, každá věc, něčím zanepráždňena, nemóž jiné přijieti t. 277; (cierkev) nebeským naučením teče HusE. 3, 52, již slzami tekú oči mé Kruml. 433ᵇ, (země) mlékem a strdí tekúcí HusE. 1, 54, každý dól krví natekl AlxV. 1727; (žena), která plove krví fluit sanguine Ol. Lev. 15, 33, (žena), která krví plúti nepřestane t. 15, 25; pak-li by kto scal krví miesto vody Chir. 236ᵃ: oblaci kapali sú vodami Ol. Súdc. 5, 4, plást strdí kapající t. Cant. 4, 11, ti rtové kapú mirrú (tak v rkp.) HusŠal. 102ᵇ, rucě kapášta mirrú Ol. Cant. 5, 5; by vešken svět mákem neb pieskem od země až do nebe bvl nasut HusE. 1, 285, plotem nasutým prstí t. 2, 307, ty stupně nyní rumem zasypané jsau Pref. (Bartoš 41), osypte mě jablky HusE. 3, 269, Milíč obsypán jest poctami rozličnými Pal. 3, 1, 18, cesta posypaná kmínem Suš. 562; rozum nasycen bude poznáním HusE. 3, 125, ktož cizím sě masem nasycuje t. 1, 229, nasytiti se čím Us.; strom se mizau napájí KomDid. (Bartoš 45), napojiti, napájeti koho čím Us.; kupec naloží (lodí) rozličným obilím Har. (Bartoš 40); oči sobě kouřem napustil KomLab. (t.), (had jistý, když uštkne), jedem nenapustí Har. (t. 43), jazyk hořkým něčím napuštěný KomDid. (t. 40); namočte mi šatku vínem KollZpěv. 2, 11, (člověk) nezmoče se hořkými vodami Štít. uč. 71ᵃ; já ten chodníček kamením zahážu a trním zanosím Suš. 361; cesta je zaváta sněhem ErbPís. 153; všecky cesty sněhem zapadaly Cel. (Bartoš 47); zarostl mi chodník ořeším Suš. 346; vápenný kámen, jakž bude vodú oblit, tak sě
